Méthode traditionnelle, často známá také jako tradiční metoda, je prestižní způsob výroby šumivých vín, který vznikl ve Francii. Tato metoda se stala synonymem pro kvalitu a eleganci ve světě šumivých vín. Předpokládá se, že metoda vznikla v oblasti Champagne na severovýchodě Francie v 17. století.

Mnich Dom Pérignon, benediktinský mnich, je často spojován s vynálezem této metody. Působil v opatství Hautvillers a kolem roku 1668 začal experimentovat s druhotným kvašením vína v lahvi. I když nebyl první, kdo objevil tento proces, Dom Pérignon je často považován za průkopníka výroby šumivých vín, zejména díky jeho přínosu k vývoji technik, které dnes používají vinaři v regionu Champagne i jinde.

V té době byla výroba šumivého vína velmi náročná a nebezpečná, protože lahve často explodovaly kvůli vysokému tlaku vznikajícímu během kvašení. Vinaři v oblasti Champagne však postupně zdokonalili proces a vytvořili šumivé víno, které se stalo charakteristickým znakem tohoto regionu.

V 19. století se metoda výroby šumivých vín "méthode traditionnelle" stala běžnější a byla formalizována. Tato metoda, která se někdy nazývá také "méthode champenoise" po oblasti Champagne, se později rozšířila do dalších vinařských oblastí ve Francii, jako je například Crémant de Loire a Crémant de Bourgogne, a také do jiných zemí, včetně Španělska (Cava), Itálie (Franciacorta) a Jižní Afriky (Cap Classique).

. Tímto procesem vznikly jedinečné bublinky, které se staly charakteristickým znakem šampaňského a později i dalších šumivých vín.

Postup při Méthode Traditionnelle

Výroba šumivého vína metodou traditionnelle je náročný proces, který zahrnuje několik klíčových kroků:

1. Výroba základního vína: Proces začíná výrobou základního vína, které je obvykle suché, lehké a s vysokou kyselostí. Toto víno se fermentuje v nerezových tancích nebo dubových sudech.
2. Sekundární kvašení: Do základního vína se přidá směs cukru a kvasinek, známá jako "liqueur de tirage". Víno je poté uzavřeno do lahví, kde probíhá sekundární kvašení, které vytváří oxid uhličitý a tím i bublinky.
3. Zrání na kalech: Víno zraje na kalech, což jsou mrtvé kvasinky, po dobu minimálně 9 měsíců, ale často i několik let. Toto zrání přidává vínu komplexitu a bohatost.
4. Ručně otočení a odkalování: Lahve jsou ručně nebo mechanicky otočeny tak, aby se kaly shromáždily u hrdla lahve. Poté jsou kaly odstraněny procesem známým jako "dégorgement".
5. Přidání "liqueur d'expédition": Po odkalování se do vína přidává "liqueur d'expédition", což je směs vína a cukru, která upravuje sladkost vína. Poté je víno uzavřeno korkovou zátkou a připraveno k distribuci.

Jakých vín se to týká

Méthode traditionnelle se používá pro výrobu řady šumivých vín, včetně:

1. Champagne: Šumivé víno z oblasti Champagne.
2. Crémant: Šumivé víno z různých regionů ve Francii, včetně Alsace, Loire a Burgundska.
3. Cava: Šumivé víno ze Španělska.
4. Franciacorta: Šumivé víno z Itálie.
5. Cap Classique: Šumivé víno z Jižní Afriky.

Kdo ji využívá

Tuto metodu využívají vinaři po celém světě, kteří se specializují na výrobu vysoce kvalitních šumivých vín. Mezi nejznámější producenty patří šampaňské domy ve Francii, vinařství v regionu Franciacorta v Itálii, producenti Cavy ve Španělsku a vinaři v Jižní Africe, kteří vyrábějí víno Cap Classique.

Budoucnost

Méthode traditionnelle má i nadále zářnou budoucnost, díky své schopnosti vytvářet vysoce kvalitní šumivá vína s jedinečnou komplexitou a charakterem. Tato metoda zůstává preferovanou volbou pro producenty, kteří chtějí vyrábět šumivá vína nejvyšší kvality, a její popularita se rozšiřuje i do nových vinařských regionů po celém světě.